Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Po dlouhodobém propadu je opět (po 2 letech) nejčastěji zmiňován současný dosluhující premiér Andrej Babiš. Na druhé místo se dostal Marek Eben, který ale podle svých slov kandidaturu vylučuje. Za ním jsou zmiňována v pořadí následující jména: Petr Pavel, Pavel Fischer či Miroslava Němcová.

„Nárůst spontánního uvádění Andreje Babiše může souviset s výsledkem říjnových voleb. Domnívám se, že část lidí ráda vyrovnává politické síly mezi parlamentem a Pražským hradem, proto by v budoucnosti někteří viděli rádi jako prezidenta pana Babiše, aby více kriticky dohlížel na pravděpodobnou vládu Petra Fialy,“ řekl Jan Burianec ze STEM/MARK.

Češi si podle agentury přejí mít prezidenta, který je nezávislou, morální autoritou, má reprezentativní vystupování a respekt v zahraničí. Ideově by měl být prozápadním realistou.

Jak dále Burianec uvedl, k dosavadním preferencím je třeba přistupovat s rezervou. „Pro mnoho lidí stále nejsou prezidentské volby podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase,“ doplnil Jan Burianec.

Není bez zajímavosti, že prezidentskou funkci vnímá jako důležitou 81 procent lidí, což je o 16 procent více než na jaře. Podle výzkumu se lidé, kteří považují prezidentskou funkci za důležitou, dělí na dvě skupiny. Zatímco představitelé té první by si přáli posílení prezidentských pravomocí a většinou patří mezi seniory, voliče ANO a SPD, druhá skupiny by stávající pravomoci neměnila.

„Největší míru důležitosti prezidentského úřadu aktuálně sledujeme u těch, kteří mohou cítit, že nemají momentálně zastání. To se týká i voličů stran, které se nedostaly přes pětiprocentní kvorum pro vstup do sněmovny,“ popsal Jan Burianec.

Výzkumu se zúčastnilo 1003 osob ve věku 18 a více let.

Zdroj: STEM/MARK, iRozhlas.