Americké námořnictvo se pouští do snahy přeměnit alespoň některé lodě bitevní flotily na bezpilotní robotické válečníky. Jeden problém s bezpilotními loděmi tu ale je. Plavidla musí stále spolupracovat s civilními loděmi, zejména v přetížených vodních cestách.

Cílem námořnictva jsou tedy lodě, které nejen rozumějí dotazům lidských námořníků na ostatních lodích, ale mohou s nimi také mluvit.

Americké námořnictvo si uvědomuje, že bezpilotní lodě musí být stále schopny dodržovat Mezinárodní předpisy pro zabránění srážkám na moři. Tato pravidla mají pevné pokyny o tom, jak se lodě navzájem uznávají a jak si navzájem na moři dávají přednost. Prozatím se to všechno řeší verbální interakcí mezi posádkami lodí, a to robotické lodě, které už fungují, zatím neumí.

Největší problém je angličtina

Námořnictvo v první fázi naučí robotické lodě běžným verbálním kontaktům na moři, včetně přístavního personálu. Druhá fáze projektu bude zahrnovat také přidání  schopností radiové komunikace a především porozumění anglickému jazyku od nerodilých mluvčí. Ve třetí fázi už budou funkční komunikační systémy implementovány do vybraných lodí.

Americké námořnictvo má s robotickými plavidly velké plány. Amerika chce v příštích deseti letech přidat deset nových velkých robotických válečných lodí. Lodě budou působit jako průzkumná plavidla pro jiné válečné lodě a vícečlenné válečné formace a ponesou různé senzory, radary a sonary, které rozšíří detekční dosah flotily.

Později ale zcela jistě budou robotické lodě nosit rovněž zbraně a budou působit jako plovoucí ochrana pro válečné lodě s posádkou. Je to jen otázkou času, protože pro vyzbrojení robotických lodí v tuto chvíli není v Americe politická shoda. Dále čtěte: Měsíční oblek pilotů špionážních letadel U-2 je téměř stejně působivý jako samotné letadlo.