„Nikdy jsem nic takového neviděl,“ říká Koop. „Bylo minus 22 °C, takže jsem si myslel, že je divné, že voda ještě nezmrzla. Myslel jsem, že musí existovat vědecké vysvětlení. Neměl jsem ponětí, co to je, co jsem právě viděl, když láhev padala. Byla legrace to vidět, a tak jsem to chtěl sdílet s ostatními,“ vysvětluje. Když viděl tento efekt s jednou lahví, zkusil totéž i s druhou a natočil to. Vznikl neuvěřitelný efekt. 

Roderick Koop z Anchor Point na Aljašce našel v podkroví dvě láhve vody, které nebyly zmrzlé - a to i přes to, že teploty tam klesaly na minimum -8 °F (tedy -22 °C). Voda byla velmi chladná, protože byla na půdě po dobu asi šesti měsíců.

Její krystalizace ale neproběhla. Klepnutím o stůl pak vznikla řetězová reakce, která změnila vodu z kapaliny na pevnou látku. Neuvěřitelné záběry tak nabídly tekoucí vodu, která se rázem proměnila v led. 

Voda se normálně mění v led při 0 °C, ale láhve s touto vodou byly vystaveny daleko nižší teplotě, a přesto voda nezmrzla. Jak je to možné? Voda totiž může zůstat v tekutém skupenství i pod bodem mrazu, pokud je čistá a pomalu se ochlazuje.

Tento proces se nazývá "podchlazení" a může být narušen tím, že vodou klepnete, nebo do ní vložíte kostku ledu. Uvedený proces podchlazení ale funguje pouze v případě, že kapalina je zcela čistá a neobsahuje žádné nečistoty, jako jsou například prach či smetí. Pak se pomalu ochlazuje a zůstává nedotčená, tekutá. 

Ledové krystaly totiž potřebují něco, na čem se dají vypěstovat, na čem vzniknou. Krystaly mohou růst na skvrnkách prachu, na nečistotách ve vodě nebo na ledě samotném. Je-li ovšem voda zcela čistá, průzračná a podchlazená, potom za těchto podmínek postrádá energii potřebnou k zahájení procesu tvorby ledových krystalů.

Když je ale obsah láhve narušen například klepnutím, vytvořená rázová vlna dá vodě uvnitř dostatek energie potřebné ke vzniku této reakce – tedy k přeměně tekutiny na led. Dále čtěte: (Vědci vynalezli materiál budoucnosti. Je desetkrát pevnější než ocel a velmi lehký).