Raketoplán neměla jen americká NASA, ale také Sovětský svaz, který v osmdesátých letech postavil raketoplán s názvem Buran. Tento sovětský ekvivalent raketoplánu amerického programu Space Shuttle uskutečnil svůj první a jediný let do vesmíru 15. listopadu roku 1988, nikdy však s lidskou posádkou.

Během třiapůlhodinového letu raketoplán Buran dvakrát obkroužil Zemi, přičemž byl řízen automatickým systémem s pomocí pozemního operačního střediska. Na oběžnou dráhu raketoplán vynesla sovětská raketa Eněrgija.

Po dokončení zkušebního letu raketoplán bez problémů přistál na přistávací dráhu kosmodromu Bajkonur v kazašské stepi. Tento úspěch však už dále nepokračoval, protože program sovětského raketoplánu byl záhy ukončen s pádem Sovětského svazu.

Ještě v roce 1989 byl Buran představen na pařížském aerosalonu, kde vzbudil zaslouženou pozornost. Během zpáteční cesty z Paříže do Moskvy dokonce na hřbetě obřího dopravního letounu Antonov An-225 Mrija zavítal i na pražské ruzyňské letiště.

V rámci vývoje sovětského raketoplánu vzniklo celkem deset exemplářů Buranu, které sloužily pro nejrůznější zkoušky. Některé byly využity pro testy pevnosti v kosmickém prostředí, jiné pro ověření letových schopností. Na světě dnes existují poslední dva exempláře tohoto stroje.

První z nich je od roku 1997 atrakcí v moskevském Gorském parku. Tento raketoplán je prakticky totožný s tím, který v roce 1988 obletěl Zemi. Druhý dochovaný exemplář je umístěn v leteckém muzeu v německém Sinsheimu. Tento stroj je vybaven proudovými motory a v rámci zkoušek podnikl celkem 34 letů.

Jediný z deseti strojů, který navštívil vesmír, byl léta uskladněn v jednom z hangárů v kosmodromu Bajkonur. Díky nedostatku finančních prostředků na opravy se však propadla střecha haly a raketoplán prakticky zničila. Během incidentu zahynulo také několik dělníků.

Po pádu Sovětského svazu byl ukončen také provoz nejsilnější sovětské kosmické rakety Eněrgija. Tu Sověti vyzkoušeli dvakrát, poprvé už rok a půl před startem Buranu, když do vesmíru vynesla maketu osmdesátitunové vojenské družice Poljus konstruované pro sovětskou verzi programu hvězdných válek. Dále čtěte: (SpaceX staví miniaturu meziplanetární rakety BFR. Základem bude známá technologie).