Koncept letounu určeného pro přepravu těžkých nákladů v rámci mezikontinentálních tras by mohl nést neuvěřitelných 500 tun nákladu v trupu, který tvoří část plochy křídla. Těžký stroj je vlastnostmi spíše podobný vznášedlu, protože k letu využívá takzvaného dynamického přízemního efektu.

Tento efekt, který udrží těžký stroj nad hladinou, je způsoben silami, které vznikají při letu nad hladinou v malých výškách. Letoun se bude pohybovat v rozmezí 3 - 12 metrů nad hladinou moře.

Letadlo používá krátká, ale široká křídla k vytvoření vztlaku za pomoci vrstvy vzduchu mezi spodní částí letadla a zemí. Oproti běžným letounům mohou tyto stroje dopravit do cíle více nákladu s výrazně nižší spotřebou paliva.

Pokud se tento koncept dostane někdy do výrobní fáze, letoun bude schopen vzlétnout a přistát na konvenčních leteckých dráhách. Pro přepravu se budou využívat standardizované kontejnery, které budou uloženy uvnitř křídel. Stroj by mělo pohánět odlehčené palivo na bázi kryogenního zkapalněného zemního plynu.

V současné době koncepční projekt prochází podzvukovými testy aerodynamického tunelu na modelu, který simuluje vzlety a přistání. Při těchto testech byla pod model umístěna kovová deska, aby se vytvořil přízemní efekt. Konstruktéři tvrdí, že model vykazoval stabilitu v letu s deskou i bez ní.

Podobné stroje byly konstruovány již během studené války. Jedním z nich byl například strach nahánějící ekranoplán, přezdívaný příšera z Kaspického moře. Stroje byly ale natolik problematické, že využití v praxi hledaly jen obtížně (čtěte: Rusové oživili sovětský projekt takzvané příšery z Kaspického moře).