Technologie stealth je ovšem v dnešních podmínkách velmi důležitá. Stealth nebo také obtížná zjistitelnost znamená, že stíhačku lze jen obtížně identifikovat na radaru nebo ji zaměřit.

Su-35s je evolucí Su-27

Zatímco NATO tuto ruskou stíhačku páté generace přezdívá Flanker-E, je Su-35S ve skutečnosti evolucí Su-27, které se na Západě přezdívá Flanker, uvádí Popular Mechanics. To je stíhačka z doby studené války, specializovaný těžký stíhací letoun pro leteckou převahu. Stejně jako se těžká stíhačka amerického letectva F-15A Eagle pro leteckou převahu postupně proměnila ve víceúčelovou stíhačku F-15EX Super Eagle, Su-27 se časem proměnil ve víceúčelový Su-35s.

A tak je to to nejlepší, čím se v současné době může ruské letectvo chlubit. Letoun pohánějí dva motory AL-41F-1S Saturn s vektorováním tahu, které mu dávají maximální rychlost ve výšce 2,25 Mach. Jeho radar dokáže detekovat nepřátelskou stíhačku na vzdálenost až 400 kilometrů a letadlo může nést až 8 tisíc kilogramů paliva a zbraní na vnějších pevných bodech na křídlech a trupu.

Díky tomu je Su-35s docela těžká stíhačka, vyzbrojená čtyřmi raketami vzduch-vzduch o nosnosti 27,9 tuny. Navzdory tomu vysoký poměr tahu k hmotnosti, stejně jako ovládání vektorování tahu, činí letoun docela obratným.

Letectví

Ruský stíhací bombardér Su-57 měl být chloubou ruského letectva. Jenomže neexistuje

Su-35s měl následovat stroj Su-57

Su-35 je často označována za stíhačku páté generace, podobně jako americké F-22 Raptor nebo F-35 Joint Strike Fighter. Ofenzivní a obranné systémy Su-35, stejně jako její senzory, jsou jedny z nejpokročilejších v ruských službách. Su-35s nicméně měla být přechodovou stíhačkou, kterou měl následovat tolik oslavovaný stroj Su-57. Ten byl představen již v roce 2010, Rusové ale podle všeho kvůli nedostatku peněz vyrobili pouze jeden funkční exemplář.

Zdroj: Popular Mechanics, Aerotime