Játra vědci začali pěstovat z lidských kmenových buněk, které kultivovali v buňkách kůže a cév, které tvoří kompletní mikroprostředí. Tam se dále vytvářejí tkáňové struktury podobné těm, které se nacházejí v lidských játrech.

Játra u krys fungovala 4 dny

Vypěstovaná játra zatím po transplantaci fungovala u krys 4 dny. Tomuto prvnímu úspěchu ale předcházela práce s lidskými dobrovolníky, kteří výzkumu věnovali vzorky kožních buněk. Ty byly zpětně upraveny do kmenových buněk a pak přesměrovány tak, aby se staly buňkami pro vytvoření jater.

Celý proces pěstování miniaturních jater trval jeden měsíc. Tým poté transplantoval játra do malé skupiny pěti speciálně připravených hlodavců, kterým byl potlačen jejich imunitní systém, aby podpořil transplantaci, a jejich jaterní laloky byly odstraněny pro podporu regenerace.

Pět je jistě malý vzorek, ale všech pět jater pracovalo správně během čtyřdenního experimentálního období, játra produkovala a vylučovala žluč a močovinu. Někteří hlodavci měli sice problémy kolem místa štěpu, ale z pohledu celého výzkumu nešlo o nic vážného.

Výzkum je ale stále ještě na začátku

I když vypěstovaná lidská játra vykazují tkáňovou strukturu podobnou skutečným játrům a jsou funkční, půjde ještě o běh na dlouhou trať. Přesto jsou ale vědci velmi optimističtí a v řádu několika let slibují revoluci v transplantaci orgánů.

Budoucí studie by se měly soustředit na postupy umožňující neustálý rozvoj cév, například pomocí nanočástic a modifikací pomocí hydrogelů. Provedený experiment ale rozhodně představuje významný pokrok směrem k pochopení produkce biotechnologických autologních štěpů lidských jater pro transplantaci. Dále čtěte: Vědci vytvořili šestihrannou sůl. Nový vědecký úspěch by mohl pomoci v mnoha oborech.