A právě přezdívkou "fronta na maso" nakonec národ pojmenoval monstrózní pomník, který vyrostl na Letné. Tzv. položení základního kamene pomníku, kterému se tajně posmívali úplně všichni, se odehrálo už v prosinci roku 1949.

Sochaři se báli

Tehdy to pro umělce nebyly lehké časy. Komunisté na Stalinův pomník vyhlásili soutěž a sochaři se prakticky báli se do ní nepřihlásit, i když málokterý z nich chtěl ve skutečnosti Stalinův pomník dělat.

Dlouho se také hledalo místo, na kterém by pomník stál. Nakonec ale byla vybrána Letná, odkud nepřehlédnutelnou "frontu na maso" viděl úplně každý. A potíže byly i s materiálem. Soutěžní komise tehdy rozhodla, že památník bude z travertinu, který se těžil tehdy na Slovensku, ale později se ukázalo, že v lomu není tolik kamene, kolik je ho na obrovský pomník potřeba.

Dílo sochaře Otakara Švece totiž mělo 22 metrů na délku a 15 metrů na výšku. V popředí pomníku stál samozřejmě obrovský Stalin, za kterým se tvořily "dvě fronty". Jedna sestávala z reprezentantů sovětského lidu, druhá zase z reprezentantů různých, především dělnických profesí československého lidu.

Stalin se na Letné dlouho nepředváděl

Realizace památníku měla problémy od samotného začátku. Kromě materiálu se dá říct, že se při jeho výstavbě pokazilo prakticky vše, co se pokazit mohlo. Dost možná, že samotní dělníci, kteří památník stavěli, na tom měli jistou zásluhu. Navíc jich bylo málo, než kolik jich tak náročná stavba potřebovala.

"Fronta na maso" tak byla dokončena nakonec až v roce 1955 poté, co její výstavba stála neuvěřitelné miliony korun. A co hůř, bylo to celé dva roky po smrti tohoto krutého diktátora, který ve své vlastní zemi prokazatelně zavraždil desítky milionů lidí.

Co je ale nejsmutnější, je fakt, že autor památníku, sochař Otakar Švec, spáchal sebevraždu jen několik dní před jeho slavnostním odhalením.

Konec Stalinově "frontě na maso" udělal záhy jeho nástupce v čele Sovětského svazu Nikita Chruščov, který odhalil diktátorovy zločiny a veřejně je odsoudil. To dolehlo i na komunistické představitele tehdejšího Československa, kteří si tak obrovitého Stalina na Letné nemohli najednou dovolit.

V roce 1962 Stalinův pomník na Letné nařídili odstřelit a nevyhli se tak posměškům národa, který se "frontou na maso", nebo také "tlačenicí" na Letné bavil naštěstí jen sedm let. Dále čtěte: Fronty na cokoliv byly fenoménem socialistické doby.