Název umakart je zkratkou slov umělý karton a je druhem izolační nebo krycí hmoty, tzv. vysokotlakého laminátu. V Československu byl vyráběn přibližně od 40. let 20. století.

Umakart měl v socialismu rozsáhlé možnosti využití, zejména při výrobě nábytku, obložení stěn a obecně ve stavebnictví. Stal se ale ikonou socialistických koupelen. Nalepený na nosných deskách byl totiž používán coby stěny v panelových domech v tzv. bytových jádrech, ve kterých se nacházela koupelna a WC.

Československo do výroby umakartu ale nijak výrazně neinvestovalo, zanedbávalo vývoj dekorů, povrchů i struktur. Po revoluci v roce 1989 výroba umakartu nemohla soutěžit s předními světovými výrobci a roku 2004 byla ukončena.

Přesto umakart zdobil miliony panelákových bytů. Bytové jádro, kde se umakart používal, byl prefabrikovaný celek koupelny a záchodu. Byl připravován dopředu v továrnách a montován až přímo do nově postavených bytů. Díky tomu se urychlovala výstavba nových panelových domů hojně budovaných za éry komunismu.

Bytová jádra byla používána v letech 1958–1990 a za tuto dobu bylo vystavěno podle odhadů 1,18 milionu jader. Většina obyvatel panelových bytů si po revoluci ovšem nechala nechvalně známá umakartová jádra zbourat a místo nich nechala postavit zděné koupelny. Dále čtěte: Jaké šílené trendy byly používány v minulých stoletích a jak moc byly nebezpečné.