Asi není dítě, které by se netěšilo na Vánoce. Ty dychtivé oči a překvapivé pohledy, když rozbaluje dárky a zjistí, že mu Ježíšek přinesl přesně to, co si přálo, by asi neměnil žádný rodič. O to horší pak bývá pro dítě zjištění, že je to ve skutečnosti vlastně úplně jinak. Kdy jít s pravdou ven, abyste pak v očích toho malého nevypadali jako největší lháři?

Vydržte to co nejdéle

Zjištění pravdy o Ježíškovi bývá obvykle mezi první a druhou třídou. V té době již dítě snadno rozliší, co je fantazie a co už ne. Právě v tomto období se velmi často vyptává rodičů, jak to vlastně ten Ježíšek může stihnout a začíná mu to vrtat hlavou. Nicméně to neznamená, že hned musíte s pravdou ven. Snažte se tajemno kolem Vánoc vytvářet co možná nejdéle. Školákovi tím rozvíjíte fantazii. Klidně dál pište Ježíškovi dopisy, pokládejte je za okno a ráno zkontrolujte, zda tam psaní stále je. 

Buďte tajuplní

Pokud se vás dítě začne různě vyptávat, jak to s tím Ježíškem je, odpovídejte tajuplně a nejasně. Často to bývá i v souvislosti s reklamami, které dítě slyší nebo vidí v televizi. V takové situaci mu vysvětlete, že Ježíšek nosí dárky jen těm dětem, které na něj věří. Ostatní si musí dárky kupovat sami.

Když už to jinak nejde

Ve chvíli, kdy dítě zjistí pravdu, situaci nepřeceňujte a nezveličujte. Dítě ujistěte, že ani nadále o dárky nepřijde a pod stromečkem najde vždy nějaké překvapení. Povídejte si na téma, proč se slaví Vánoce a jak to doopravdy s tím Ježíškem bylo. Klidně dítěti vysvětlete, že někteří lidé na Ježíška zkrátka nevěří, ale zase věří věcem jiným. Važte slova, ale v podstatě se držte toho, že Ježíšek tu vždycky bude pro ty, kteří na něj věří. Věřte, že mu rozhodně Vánoce nezkazíte. Ještě před tím však přijde na řadu Mikuláš s čertem a andělem. Je však správné strašit dítě?