Je to při zpracování masa, konkrétně kuřecího. Výzkumy zjistily odhalily zásadní chybu při zpracování drůbeže, které bychom se měli v zájmu vlastního zdraví vyhnout.

Boj proti kontaminaci

Co uděláte s drůbeží před tím, než ji začnete tepelně upravovat? Drtivá většina z nás maso omyje pod vodou a následně ho vysuší papírovými ubrousky. Takto zpracované maso je podle nás čistší a zbavené nástrah v podobě bakterií. Asi vás překvapí, že nejnovější výzkumy tvrdí, že tímto způsobem jen riziko nákazy zvyšujeme. Většina kuřecího masa se k vám opravdu dostane s určitými kmeny bakterií, které mohou v konečném důsledku způsobit střevní potíže nebo onemocnění, jako je například salmonelóza. Ochrana však nespočívá v omývání masa, ale v jeho správné tepelné úpravě.

Jaké jsou zásady?

Nemoci pocházející z jídla ročně zabijí statisíce lidí. Je proto důležité šířit osvětu o tom, jak se mají potraviny zpracovávat tím správným, tedy bezpečným způsobem. A o mase to platí několikanásobně. Se syrovým masem bychom měli zacházet v rukavičkách, a to doslova. Používání pryžových rukavic při zpracovávání syrového masa výrazně snižuje riziko přenosu a šíření nebezpečných bakterií. I při používání rukavic byste však neměli zapomínat na pravidelné mytí rukou.

Další zásadou je používání separátní desky na krájení masa a separátního prkénka na zpracování a krájení jiných surovin, například zeleniny.

Důležité je také udržování nožů v čistotě, tedy jejich důkladné umytí po krájení masa.

Opatrnost se vyplácí i při skladování masa. V lednici si dejte pozor, aby šťáva z něj nekapala na čerstvé potraviny a nikdy z něj nepřipravujte pokrmy po uplynutí doby jeho spotřeby.

Doporučuje se i používání speciálního teploměru k měření teploty uvnitř masa. Zmiňované drůbeží maso je zbavené všech nežádoucích mikroorganismů při teplotě úpravy vyšší než 70 °C, a to po dobu nejméně 20 minut. (Dále čtěte: Nenechte se napálit. Poznejte kvalitní maso od toho nekvalitního).