Podle autora biotejneru zařízení vycházející z klasického venkovského modelu funguje. První kurník mezi paneláky je již v provozu.

Kdo a proč vymyslel biotejner?

Autorem prvního českého biotejneru je Radek Staňka z odpadové firmy Moje odpadky. Společnost již několik let úspěšně pomáhá obcím a městům bojovat s odpadovým hospodářstvím. Zároveň chce občany motivovat k většímu ekologickému uvědomění a tím snížit produkci netříděného odpadu na minimum. Díky biotejneru se bio odpad nemusí nikam ukládat a ani likvidovat, místo toho bio odpad krmí slepice a ze zbytků vznikne kompost, který je hnojivem pro půdu.

Jak to funguje?

Biotejner vychází z vesnického modelu, kdy slepice pobíhají na dvorku a dostávají od lidí to, co zbyde z kuchyně a v tom se přehrabují. Součástí biotejneru je prodyšný kontejner na bioodpad, v němž je možné kompostovat stejně jako v běžném kompostéru a zároveň ho lze využít jako běžný kontejner, ten je zase možné vysypat a odpad odvézt na kompostárnu. K tomuto kontejneru je připojená voliéra, kam mají přístup slepice, ty se nažerou zbytků a pomáhají s kompostováním.

Originální konstrukci vyrobil Radek Staňka částečně vlastníma rukama a kontejner nechal vyrobit na míru. Podle autora biotejneru jsou slepice mistryně v likvidaci bio odpadu a podle něj slepice v biotejneru nejen spásají bioodpad, ale také urychlují jeho kompostování díky tomu, že se ve zbytcích přehrabávají. Tím profitují jak slepice, tak i lidé.

Co patří a nepatří do biotejneru

Do biotejneru můžete dávat zbytky a slupky z ovoce a zeleniny, zbytky pečiva, obilovin a vajec, zbytky vařené rýže, brambor a těstovin (bez omáček), kávový lógr, čajové sáčky, zeminu z květin, hobliny a piliny, nerecyklovatelný papír (pečící papír, rolička od toaletního papíru) či popel z dřevěného uhlí. Do biotejneru naopak nepatří igelitové pytlíky, pleny, kočkolit, sáčky z vysavače a jiný nekompostovatelný odpad.

Pro kolik lidí slouží

A kolik toho samotný kontejner pojme? Kontejner má objem dva kubíky, při intenzivním užívání 100 lidmi by se měl zaplnit asi tak po jednom roce, kdy v něm pak budou asi dvě třetiny kompostu a jedna třetina zatím nerozloženého odpadu. Pokud se kontejner zaplní dříve než za rok, je možné jej vyvézt.

Kde už zařízení funguje

Z dálky vypadá jako dřevěný domeček, ale zdání klame. Jde o biotejner s kurníkem a 3 slepicemi, který je umístěný mezi paneláky před základní školou na břeclavském sídlišti Na Valtické. V kurníku je i klidné zákoutí, kde se slepice mohou ukrýt či snášet vajíčka.

Biotejner v Břeclavi přibyl před pár dny a nyní tam obyvatelům bytovek pomáhají slepice, o které se starají děti ze základní školy, k předcházení vzniku biologického odpadu. A co bezpečnost slepic? Zařízení je volně přístupné a na bezpečí zvířat dohlíží kamera. Pokud se prý ve městě biotejner osvědčí, jsou již vytipovány další lokality pro vznik dalších biotejnerů. Dále čtěte: Mazlení s krávou jako terapie: Jak to funguje?