Někomu čerstvě zakoupený nábytek či plast doslova voní novotou, jinému se udělá špatně. Bohužel ne z dekoru, ale kvůli alergii na chemikálie.

Přehnaná reakce na celou řadu chemikálií se někdy označuje jako syndrom mnohočetné citlivosti na chemické látky. V současné době neexistuje žádné laboratorní nebo jiné vyšetření, které by mohlo tento syndrom s jistotou diagnostikovat. A co o něm vůbec víme?

Syndrom mnohočetné citlivosti

Syndrom mnohočetné citlivosti na chemické látky se na rozdíl od "obyčejných" alergií vyskytuje hlavně u dospělých, častěji u žen. Většinou se projevuje dosti nespecifickými stavy, jako jsou:

• dýchací obtíže
• bolesti na hrudníku a astma
• podráždění kůže, kontaktní dermatitida, kopřivka nebo jiné formy vyrážky kůže
• potíže s pamětí, bolesti hlavy a migrény
• zažívací obtíže, zvedání žaludku, špatné trávení /pálení žáhy, zvracení, průjem,
• bolesti svalu a kloubů
• extrémní únava, letargie a apatie
• závrať
• citlivost na přirozenou rostlinnou vůni

Nepříjemné příznaky se objevují hlavně v přítomnosti látek, které vydávají určitý zápach.

Tyto látky mohou být obsažné v parfémech a parfémovaných výrobcích, ale též v rozpouštědlech, čisticích prostředcích, novém nábytku a kobercích, automobilových zplodinách, v různých druzích plastu, znečištěném vzduchu nebo cigaretovém kouři.

Čím je problém způsoben?

K vysvětlení syndromu mnohočetné citlivosti na chemikálie již byla navržena řada teorií, které vyzdvihovaly například imunologické, toxikologické, psychologické, nebo dokonce sociologické příčiny. Někteří odborníci se domnívají, že syndrom je způsoben autoimunitní reakcí, která je spuštěna právě působením různých chemikálií. Podle jiné teorie vězí podstata syndromu v našem mozku, konkrétně v té části, která je odpovědná za vnímání pachů. Existují i autoři, kteří syndrom mnohočetné citlivosti na chemické látky považují za psychiatrické onemocnění.

Jaká je léčba?

Tak jako je nejistá samotná podstata onemocnění, tak je nejistá i jeho léčba. Ta může spočívat v celkové změně životního stylu a vyhýbání se látkám a situacím vyvolávajícím obtíže. V některých případech může pomoci také psychoterapie. Connův syndrom: Jak se projevuje a koho se týká? Psali jsme zde.