V lidovém léčitelství jsou zdravotní účinky jehličnanů známy po staletí. Užívala se především pryskyřice, která se spolu s dalšími protizánětlivými rostlinami míchala na kaši a přikládala na rány jako náplast. Na rýmu se pak doporučovalo vykuřování dřevem jehličnanů. Konkrétně smrku byly připisovány vysušující, stahující a hřejivé účinky. 

Léčivé silice z mladých výhonků skvěle tlumí kašel a vůbec všechny bronchitické problémy. Macerát ve formě tinktury je vhodný jako mazání na bolavé klouby – ať už kvůli artritidě, nebo opotřebení. A posledním, ovšem významným přínosem mladého jehličí je vysoké množství vitaminu C.

Co a jak sbírat ze smrku

Smrk (Picea) patří do čeledi borovicovitých a známe téměř 40 druhů. Pokud se rozhodnete vyzkoušet jeho zdravotní účinky, sbírejte výhradně mladé jarní výhonky. Sbírejte je raději v lese, jednak kvůli případnému nižšímu obsahu škodlivých látek, a také by váš soused nebyl rád, kdybyste mu oškubali jeho chloubu. Výhonky sbírejte do papírové či plátěné tašky, případně košíku, v igelitce hrozí zapaření.

Léčivé účinky smrku a kontraindikace

Smrková silice podporuje prokrvení, vylučování hlenu a má mírně protizánětlivé účinky. V praxi se používá vnitřně nebo inhalačně při potížích spojených s nachlazením, a zevně při svalových a revmatických potížích. Mast nebo gel se smrkovou silicí se také používá při katarech dýchacích cest tak, že se rozetře na hrudník. Účinné látky se jednak vstřebávají kůží, a také blahodárně působí jejich vdechování.

Smrková silice se ovšem nesmí používat při bronchiálním astmatu nebo dávivém kašli. Při vysokém či chybném užívání totiž hrozí podráždění pokožky či sliznic a vyvolání či zesílení bronchiálních spasmů (prudkých stahů, křečí). U smrkového jehličí kontraindikace zaznamenány nebyly. Smrkové výhonky si můžete například nasušit a při nachlazení spařit a inhalovat. K přímému užití je vhodný smrkový sirup s bylinkami.

Smrkový sirup s bylinkami

Při výrobě smrkového sirupu doporučujeme přípravu za studena. Postup je jednoduchý. Nasbírejte několik hrstí mladých smrkových výhonků, jitrocelové listí, květy pampelišek a sedmikrásek, které doplňují a zesilují účinky smrkového sirupu. Ve větším hrnci krátce povaříme vodu, abychom ho sterilizovali. Po vysušení vkládáme střídavě vrstvy smrkových výhonků a bylin proložené plátky dobře umytých či bio citronů a silnější vrstvou krystalového cukru. Velmi chutný je cukr třtinový. Cukrem nešetřete, působí jako přírodní konzervant. Cukr bude také poslední vrstvou.

Byliny můžete zatížit talířem a například zavařovací sklenicí naplněnou vodou. Přikryjte poklicí, uložte například na chodbu a nechejte pracovat alespoň tři týdny, klidně i déle. Poté přeceďte přes síto a následně přes plátýnko, důkladně vymačkejte a nalijte do vysterilizovaných lahví. Uchovávejte v chladu a temnu. Po otevření pak nejlépe v lednici a raději dnem vzhůru. Sirup užívejte po lžičkách nebo po rozředění jako šťávu. Ovšem pouze při nachlazení, nikoliv jako náhražku běžného sirupu.

U nás rostou i další zajímavé rostliny, o kterých jste možná netušili, že mají blahodárné účinky na naše zdraví. Přečtěte si o léčivých účincích dřišťálu, a že se hodí třeba i jako příloha k masu.