Vciťte se ale do malého dítěte. Na jednu stranu mu v určitou chvíli totálně snížíte sebevědomí a na stranu druhou v něm můžete vypěstovat pocit, že je k ničemu, že jej nemáte rádi nebo že je lepší, když nebude nic dělat.

Necpi se, nebo budeš tlustá

Velmi často používaná věta, která však může mít vážné důsledky v budoucnu. Nikdo z nás nechce mít tlusté děti, na druhou stranu, pokud to budete své malé slečně říkat pořád a shazovat ji kvůli vzhledu, může se také stát, že si v budoucnu vypěstuje jednu z vážných nemocí zvaných anorexie či bulimie. I tyto slečny trpí pocitem, že stále nejsou krásné a dokonalé, i když váží třeba jen 35 kilo. Za jídelníček dětí zodpovídají především rodiče. Pokud tedy své děti uplácíte sladkostmi, tak maji skutečně v budoucnu na problémy s váhou zaděláno. O problémech s dětskou obezitou jsme psali zde. Zkuste proto změnit jídelníček a veďte děti ke sportu.

Podívejte se na…, jak ta to umí

Tyto věty slýcháváme kolem sebe dnes a denně. A bohužel často i na půdě školek a škol. Dětem se pořád dávají za příklad jiné děti, které zrovna v tu chvíli nezlobí nebo se neumažou. A přitom za rohem se chovají zcela stejně. Jenomže pokud budete neustále svému dítěti dávat za příklad druhé děti, pak v něm postupně vyvoláte pocit, že není dost dobré. A doma byste určitě nechtěli mít ustrašený a věčně nespokojený uzlíček nervů.

Ty mě pořád zlobíš!

Dítě ale nezlobí proto, že by vás nemělo rádo. Ale věřte, že kvůli takovým řečem si může do dospělosti odnést pocit, že se musí chovat tak, jak chce ten druhý, aby ten ho měl rád. Z takových dětí se pak stávají ustrašení lidé závislí na svých partnerech. Proto příště raději takovou větu spolkněte, a nebo, pokud ji omylem vypustíte, řekněte hned vzápětí dítěti, že i přes to všechno ho máte pořád moc rádi.

Prostě jsem to řekla!

Nikomu se asi nechce pořád dokola vysvětlovat, že prostě uklízet se musí, stejně tak jako čistit zuby. A proto také často děti odbudeme větou: „Prostě jsem to řekla.“ Sice je to mnohem jednodušší, ale dítě si z toho do života odnese to, že je jedno, proč má věci dělat, stačí, když mu to někdo přikáže. Z takových dětí pak vyrůstají jedinci, kteří poslouchají na slovo a nemají na věc svůj vlastní názor a ani je nezajímají důsledky jejich chování. Proto si raději dejte tu práci a svým potomkům vysvětlujte, proč by měl zrovna udělat to či ono.