Původ třapatky je v Severní Americe, odkud se na počátku minulého století začala šířit do celého světa.

Indiáni s ní léčili i koně

Americký obchodník s léky Joseph Meyer u indiánů zjistil, že mají bylinu, kterou užívají na řadu neduhů od rýmy a bolení v krku přes hojení ran a zánětů až po hadí uštknutí. Dokonce touto rostlinou, které říkali icahpe, léčili i koně. Meyer z jejího kořene připravil lihový odvar, který se postupně stal nejpopulárnějším lékem ve Spojených státech.

Později z rostliny získal účinnou látku, kterou pojmenoval echinacin. Nyní se z třapatky vyrábí celá řada léčivých přípravků, přičemž nejoblíbenější formou jsou patrně tobolky. V Americe extrakt z kořene, květů a nati třapatky užívá přibližně čtyřicet procent populace, což z ní činí nejoblíbenější bylinu z celého kontinentu. Věhlasu se ovšem těší po celém světě.

Léčivé jsou jen tři druhy

Pokud byste si chtěli na zahradu vysadit léčivou echinaceu, musíte zvolit tu správnou. Třapatek je známo devět druhů, z nichž léčivé jsou tři. Nejznámější je třapatka nachová (lat. Echinacea purpurea), která je vhodná na běžná nachlazení, rýmu a infekce močových cest. Třapatka úzkolistá (Echinacea angustifolia) se doporučuje při zánětlivých onemocněních, má totiž silný vliv na posílení imunity. Třapatka bledá (Echinacea pallida) pomáhá při prevenci a léčení chřipky.

Přebornice na imunitu

Třapatka má široký záběr léčebného využití. Její síla spočívá ve schopnosti stimulovat imunitní systém, v čemž je mezi bylinami opravdovým přeborníkem. Užívá se při léčbě infekčních chorob, angíny, ale i při zánětech močových cest či prostaty. Třapatka je vřele doporučována jako prevence nemocí z nachlazení a obecně pro zvýšení odolnosti organismu.

Okrasná trvalka

Třapatka je pěstována často jen jako okrasná rostlina. Existuje mnoho kultivarů různých barev a růstu. Je oblíbenou květinou na takzvané motýlí louky. Má ráda propustné půdy a nevadí, pokud jsou chudší na živiny a zálivku. Daří se jí na slunci a snadno se množí, což je možné semeny, kořenovými a osními řízky nebo dělením trsů.

Mnoho lidí má na zahradě tyto nachové krasavice, přesto netuší, jaký zdravotní poklad vůbec pěstují. Podobně to často bývá s bršlicí neboli kozí nohou, kterou se většina zahrádkářů snaží vyhubit jako otravný plevel. Přitom se jedná o léčivou rostlinu. Přečtěte si, proč mniši pěstovali bršlici ve svých klášterních zahradách.