Anglického bulteriéra vyšlechtil James Hinks v 19. století v Anglii. Původně vznikl křížením staroanglického buldoka (vyhynulý) a staroanglického „Black and tan“ teriéra, nyní známého pod názvem manchesterský teriér. Hinksův cíl byl vytvořit psího společníka, který nikdy nevyhledává boj, ale bude schopen ochránit jeho rodinu. Jde o velmi přátelského a láskyplného psa vhodného k dospělým i dětem. Má vysoký práh bolesti, což je skvělé pro děti, které se teprve učí, jak správně se psem zacházet.

Miluje lidi

Obecně lze říci, že bulteriér miluje lidi. Při správně vedené výchově je svému pánovi výborným a věrným kamarádem. Pokud je k tomu veden odmalička, nebývají problémy ani v soužití s jinými domácími zvířaty. Soužití se psem jiného plemene se však nedoporučuje, většinou mezi nimi vznikne konflikt, protože bulteriér se k psům chová poněkud dominantně a odvážně. Pokud má bulteriér z mládí s dětmi dobré zkušenosti, nevznikají žádné konflikty ani v dospělém věku psa.

Potřebuje důsledné vedení

Je pravdou, že se jedná o svéhlavé a tvrdohlavé plemeno, vyžaduje proto důslednou výchovu. Jak si ho majitel vycvičí, takového psa bude mít. S výchovou je nutné začít ihned po odběru štěněte. V rukou psychicky labilního člověka může způsobit hodně zla, ale to se v podstatě týká jakéhokoliv psa. Bulteriér je citlivý také na nespravedlivé nebo přehnané tresty, které z něj mohou udělat neurotického až agresivního psa.

Pro pána je ochoten udělat cokoliv

Nejlépe je bulteriérovi v bytě, kde stále cítí přítomnost svého pána, pro kterého je ochoten udělat cokoliv. Pokud je pes držen v kotci, musíte jej denně brát k sobě domů a zajistit mu zateplenou boudu. Je přirozeně ostražitý a je dobrý hlídač. 

Vyžaduje pohyb

Vyžaduje dostatečnou volnost pohybu. Bulteriéra je nutné zaměstnat, pokud se nudí, může v bytě napáchat škody. Potřebuje opravdu dostatek pohybu. Hodí se proto třeba k myslivcům. Bude také rád běhat vedle kola, ovšem jen na kratší vzdálenosti.

Uplatňuje se i v canisterapii

Poslední dobou se bulteriéři také uplatňují při canisterapii. Mají snížený práh bolestivosti a nevadí jim štípání a tahání postižených dětí. Navíc potěšení z kontaktu s lidmi je pro bulteriéry jednou z jeho přirozených vlastností. Jsou také psychicky odolní a lépe než mnohá jiná plemena zvládají rozmanitá prostředí. Přátelským a oddaným psem je i dlouhosrstá kolie, o které jsme blíže psali zde.

Pozor na sluch

Bílé jedince bulteriéra může provázet vrozená hluchota, proto by se měl případný zájemce o bílé štěně přesvědčit, zda slyší na obě uši. Obecně všechna bíle osrstěná zvířata jsou totiž více náchylná k takzvané dědičné hluchotě. Souvisí to s buňkami produkujícími pigment, který ovlivňuje barvu kůže a srsti.