Ve šruše zelné jsou obsaženy vitaminy A, C, B a karotenoidy, z minerálů mají zastoupení hořčík, vápník, draslík a železo, rostlina také obsahuje vlákninu a další prospěšné látky, které jsou typické pro listovou zeleninu. Je také velmi bohatá na omega–3 mastné kyseliny. Chuťově je mírně nakyslá, ale šťavnatá, můžete ji přidat do salátů, a může být i variantou místo špenátu. K dalšímu zpracování se dají využít listy, stonky a poupata, které v salátu příjemně křupkají. Po podušení či orestování poslouží jako zeleninová příloha.

Kde ji můžete najít

Jednak ji můžete objevit v mezerách chodníků, ale klidně ji naleznete kolem obrubníků. V takových místech ji však nesbírejte. Ve většině případů se vyskytuje přímo na záhonu. Roste mezi užitkovými rostlinami a rychle se větví. Jakmile k tomu dojde, můžete ji vytrhnout i s kořenem. 

Zahradní varieta

Vysévat se dá její původní druh pocházející z jižní Evropy, který se vyznačuje dužnatými lístky, má ještě lahodnější chuť a nabízí bohatou sklizeň. Není však poléhavá, rozrůstá se hodně do šířky a slouží jako nenáročný podrost pod vyššími rostlinami. Její hustý porost je totiž odolný vůči plevelu, jen málokterý do něj pronikne. 

Pěstování

Šruchu můžete začít vysévat v květnu, ale pokud to nestihnete, máte na její výsev ještě celé léto. U původního druhu nechejte jednotlivým plazivým rostlinám prostor až 20 cm, šruchu setou můžeme vysévat hustěji, obzvlášť tehdy, pokud budeme sklízet mladé natě. To je možné již měsíc po výsadbě a výsevy postupně opakovat, abyste mohli sklízet mladé natě až do zimy. Šrucha má hluboké kořeny a listy, které zadržují vodu, proto ji nemusíte zalévat. Po sklizení by se měla servírovat na talíř co nejrychleji, jelikož brzy vadne, a tím ztrácí svou šťavnatost. Dále čtěte: Jedenáct trendů pro vaši zahradu. Dominují přírodní materiály a ležérnost.