Vyrůst ještě stihnou rané ředkvičky, a to z toho důvodu, že mají krátkou vegetační dobu. Pohybuje se mezi třiceti až čtyřiceti dny. Ředkvičkám vyhovuje, že délka dne se v tomto období zkracuje. Bulvičky tak zůstanou křehké a jemné. Ideální je použít odrůdu Tercii, Kvartu, Kvintu nebo Faraon. Myslete na to, že ředkvičky potřebují propustnou půdu s dostatkem živin a vláhy. Vytoužená úroda se nemusí dostavit, pokud příliš hustě zasejete. Jednotlivé rostlinky musí být od sebe vzdálené tři centimetry, jinak si budou konkurovat.

Zadaří se i špenát

Zkusit vypěstovat můžete i špenát. Zasejte jej zhruba do třícentimetrové hloubky patnáct centimetrů od sebe. Častějšího chladnějšího počasí se bát nemusíte, špenát totiž přežije i mrazy. Vyžaduje však humózní zásaditou půdu s dostatkem dusíku. Sklizeň můžete očekávat po více než měsíci. 

Pořádnou porcí salátů si můžete zpestřit jídelníček, ale hlavně do sebe dostat vitaminy. Nemusíte však chodit do obchodu, ale letos je stihnete ještě vypěstovat. Počátkem září můžeme ještě vysít například hlávkový salát. Dařit se bude také čerstvě vysetému salátu polníčku, určitě ho do prvních mrazíků stihnete sklidit a připravit si z něj velmi chutné jídlo. Jak nachystat zahradu na zimu, jsme psali zde.

Obohatí půdu

Nevyužité zeleninové záhony je ideální osít zeleným hnojením, například svazenkou vratičolistou. Do zimy ještě stihne vykvést, nasytí včely a půdu obohatí o cenné živiny, až ji do ní po posečení zapravíme. A pokud služby zeleného hnojení nevyužijeme, alespoň záhony zamulčujeme - odkrytá místa jen lákají plevely k obsazení a půdě neprospívají.