Bible řadí zajíce mezi tvory maličké na zemi a moudřejší nad mudrce, takové, kteří symbolizují skromnost a pokoru. V lidovém pojetí se zase zajíček považuje za symbol zmrtvýchvstání. A to proto, že nikdy nespí, nemá totiž oční víčka. K velikonočním svátkům patří i jiné typické zvíře - beránek.

Tradice zajíčka k nám pronikla z Německa

Tradice zajíčka-nosiče k nám pronikla z Německa a postupem doby se postava zajíčka stává stále populárnější. Pokud se ptáte, proč právě zajíc může za tajné roznášení sladkých dobrot po zahradách a domech, odpověď je jednoduchá. Zajíc se zjara velice často dostává do blízkosti lidských obydlí, protože tu hledá potravu.

I v našich krajích patřilo ke starším velikonočním zvykům honit zajíce. Znamenalo to hledání vajec ukrytých v poli. Zajíček navíc nutně nemusí obdarovávat svými sladkostmi pouze na Velikonoční pondělí a navíc na roznášku není sám.

Vajíčka naděluje i skřivánek

Na Olomoucku objevovaly děti na zahradě vajíčka od Pánbíčkových slepiček už na Zelený čtvrtek. Děti v západních Čechách zase v tentýž den usilovně hledaly v zahradách červená vejce od kohouta, který je snášel údajně jedenkrát do roka, právě pro tuto příležitost.

Ve Slezsku na Velikonoční pondělí hledaly děti v brázdách polí sladkosti, které jim tam nadělil skřivánek. Ve středních Čechách pro změnu nadělovala liška.

A například ve Francii nosí zajíček sladkosti už v neděli. Časně zrána tu hledají děti čokoládové dobroty ukryté na zahradě nebo v domě. Milým dárcem přitom není nikdo jiný než sympatický a ušatý symbol velikonočních svátků.