Čejka žije řadu let v pražském seniorském zařízení. Personál domova na Praze 8 se o něj skvěle stará, nicméně Jaroušek, jak mu přátelé říkají, má už svůj svět. 

"Ještě loni vnímal, usmíval se, občas něco řekl a občas mrknul, že rozumí, teď bohužel ani to ne. Už má svůj svět. Starají se tam o něj skvěle, s láskou a opravdu je tam v dobrých rukou, ale on už nás a normální svět bohužel nevnímá," svěřil se jeho nejbližší přítel Oldřich Bašus, který se o něj stará roky a také za ním chodí.

"Kromě pár lidí, kteří za ním chodili, se na něj všichni vykašlali. Je jasné, že každý má své starosti, ale aby si nemohli v době, kdy ještě o světě věděl, najít hodinku čas, přijít a potěšit ho, to ne. Byl z toho i sám smutný. A dneska už to nemá cenu, protože by je už nepoznal," řekl inStory.cz pan Bašus.

Čejka, který kdysi prodělal mrtvici, pak onemocněl Parkinsonovou a také Alzheimerovou chorobou, už jen leží. Většinu dne prospí a když bdí, hledí do jednoho místa. Personál se o něj postará, stravu podává vesměs formou mixovaných věcí nebo výživy. A legendární mim, který celý život žil pro potlesk publika, tak už jen čeká, až jeho svíčka osudu dohoří.

"Tohle si nezasloužil. Jaroušek je a vždy byl hodný člověk, nikdy nikomu neublížil a takhle dopadl. Je to smutné a je mi to moc líto," dodal Oldřich Bašus, který si bezesporu zaslouží velkou úctu a obdiv, jak řadu let chodil za svým kamarádem, povídal si s ním, vždy ho potěšil. Dokonce i krmil.

"Vždycky jsem mu přinesl nějakou dobrotu a on toho snědl, až jsme se všichni divili. Apetit on měl vždycky velký, ale postupem těch nemocí ještě větší. Přesto je to dnes věchýtek. Kdysi ho bylo všude plno a dneska...?," dodal pan Bašus.