Je finančně méně náročná než mechanické odstranění vlhkosti stavebním zásahem a daleko šetrnější, co se týká statiky zdiva. Metoda využívá vlastností elektrického proudu. Protože molekuly vody přechází v elektrickém poli od kladného k zápornému pólu, postup vody směrem vzhůru je možné zastavit a obrátit změnou elektrického pole.

Na trhu je několik přístrojů, které vlhkost z budov odvádějí. U většiny současných metod se již používají pásové elektrody, pouze ojediněle tyčové elektrody. Při použití pásových elektrod odpadá vrtání do zdiva, a tím i oslabení nebo narušení konstrukce stěn objektu.

Elektrofyzikální metody mají řadu výhod

Elektrody bývají neviditelně zabudovány pod omítkami, nedochází tedy k estetickému znehodnocení fasády objektu. Pomocí indikačního přístroje, zabudovaného do napájecího zdroje, má uživatel dokonalou kontrolu nad funkcí celého systému. Do zdiva se nevnášejí žádné cizí prvky jako u mechanických metod, o kterých jsme psali zde, ani se nemění chemie zdiva jako u metod injektáže zdiva.

Elektrofyzikální metody jsou oproti jiným typům sanace vlhkosti ekonomicky nenáročné. Jsou také poměrně vhodné pro památkově chráněné objekty, kde by mohl být problém s příliš velkým zásahem do konstrukcí objektů, jako je tomu u metod mechanických, injektážních či vzduchových.

Elektrofyzikální metody nelze použít všude

Nasadit je můžete pouze u zdiva obsahujícího maximálně 0,3 procenta chloridů, což často nebývá splněno. U zdiva s velkým obsahem solí se doporučuje použít ještě přídavný zdroj napětí. Tyto metody se nedají doporučit ani pro sanaci vlhkosti betonových konstrukcí.

Pasivní elektroosmóza má omezenou dobu účinnosti, a proto se nedoporučuje aplikovat samostatně jako jediná metoda snižování vlhkosti zdiva. Metoda nefunguje ani tam, kde se vyskytuje takzvaný bludný proud, pokud ve zdivu vedou elektrické vodiče, nebo kde se ve zdivu vyskytují minerální vody.