Plynové zapalovače jsou sice levné, rychle se ale vyprázdní a pak se povalují někde na stole nebo skříňce, než skončí v koši a následně jako kus plastu na skládce. Nová technologie plazmových zapalovačů z tohoto pohledu bude rozhodně ekologičtější.

Plazmové zapalovače sice existují už od roku 2015, až nyní se ale dostávají do popředí. Svíčku nebo oheň na zahradě zapálí pomocí elektrického oblouku s vysokou intenzitou, který se díky plazmě vytváří v horní části zapalovače.

Pět let po svém objevení se už malé kapesní plazmové zapalovače prodávají po celém světě. Neprodukují totiž žádný uhlík.

Jak zapalovač funguje?

Existují čtyři základní typy látek: kapaliny, pevné látky, plyny a plazma, jež je zvláštní a těžko vysvětlitelnou látkou, o které nás profesoři učí, že tvoří většinu planet.

V kapalinách, plynech a pevných látkách jsou jádra atomů a elektronů úzce spjata, ale v plazmě jsou elektrony odváděny z atomů za různých teplotních podmínek. Tato disociace vytváří ionizovaný plyn s vlastnostmi značně odlišnými od vlastností typické průměrné plynné látky.

V průběhu minulého století bylo celé studium věnováno zkoumání podivné hmoty: fyzice plazmatu. Když se vědci pokusili obnovit fyzikální reakce, které se odehrávají na slunci a u hvězd ve snaze zachytit jakoukoli výslednou energii, objevili dvě skutečně čisté vlastnosti plazmy: její hvězdnou elektrickou vodivost a citlivost na magnetická pole. Na rozdíl od plynů je tak plazma skvělým elektrickým vodičem, který je poháněn magnetickými poli.

V případě plazmových zapalovačů prochází mezi dvěma uzly vysokonapěťový elektrický proud, aby se vytvořil oblouk vysoce nabité plazmy. Plazma vytvoří teplo, které pak zapálí knot svíčky či papír nebo cigaretu.

Plazmové zapalovače tak vlastně pracují na stejném principu jako blesky. K těm dochází, když nahromaděný elektrický náboj v oblacích dosáhne bodu, kdy je dosaženo schopnosti tohoto náboje pohybovat se vzduchem a nabité částice se buď dostanou mezi mraky, anebo dolů na zem, což způsobí obrovský oblouk plazmy, světla, tepla a zvuku. Dále čtěte: Kukuřičné baterie by mohly mít čtyřnásobnou kapacitu. Pracují na tom vědci v Jižní Koreji.