Protože žijeme ve světě technologií a aplikací, je logické, že řešení míří právě tímto směrem. Ano, za pomoci moderních výdobytků techniky lze alespoň částečně plýtvání s potravinami v našich končinách zabránit. Představujeme alespoň některé.

AAHI – nesnězené jídlo z pražských restaurací

AAHI je nově spuštěná aplikace českého původu, ovšem s mezinárodními ambicemi. Spojuje hladové strávníky s restauracemi, hotely a kavárnami, které by musely neprodané porce jídla a potraviny jinak vyhodit. Uživatelé aplikace mají možnost nakoupit v těchto zařízeních jídlo až s 50procentní slevou a jídlo si v zařízení na základě unikátního kódu přímo vyzvednout.

Nevýhodou je že aplikace funguje dosud jen v Praze a v některých částech Středočeského kraje. Nabízí ovšem též řešení pro prodejce na food festivalech, kterým umožňuje neprodané jídlo jejím prostřednictvím nabídnout a za sníženou cenu získat odbyt. Autoři aplikace slibují v nejbližší době její rozšíření. Ambice mají velké – mělo by jít o podniky nejen v dalších českých krajích, ale i v zahraničí.

Nesnězeno má již přes 17 tisíc uživatelů

Jiná aplikace vznikla díky dvojici vývojářů z Brna. Má jméno Nesnězeno, funguje však na stejném principu jako výše popsané AAHI. Obě aplikace jsou již ke stažení na Google Play nebo v App Store.

Restaurace a kavárny i zde v tomto programu nabízejí jídlo, které potřebují prodat za sníženou cenu. Nesnězeno funguje pro změnu zase zatím hlavně v Brně, ale najdete v ní už i pražské, olomoucké nebo ostravské podniky. Dohromady na svém webu uvádějí autoři projektu již 138 zapojených podniků a 17 124 uživatelů, kteří zachránili jídlo před vyhozením.

V zahraničí FoodCloud

Předcházet plýtvání jídlem se dá samozřejmě mnoha dalšími způsoby. V zahraničí s nápady, jak s tím bojovat, přišla již před několika lety aplikace FoodCloud. Je irského původu, propojuje supermarkety s charitami, které dávají jídlo potřebným.

Neprodané jídlo tak může putovat přímo z obchodů k lidem, kteří ho potřebují. Aplikace pomáhá například bezdomovcům nebo rodinám ve složité finanční situaci. Psali jsme také: Už jste byli v nábytkové bance? Díky ní můžete pomoci sobě i někomu dalšímu.

Na podobné myšlence funguje i projekt Too Good To Go už v celkem devíti evropských zemích. Jedná se o online platformu pro prodejce potravin, kteří zde mohou nabízet jídlo k záchraně za nižší cenu. Podobnou iniciativu zkouší v Česku také online prodejce potravin rohlik.cz, jenž jídlo před koncem jeho trvanlivosti nabízí za sníženou cenu.

Myšlenku na omezení plýtvání posunula dál v praxi například též britská aplikace Olio. Spojuje totiž běžné uživatele žijící ve stejné lokalitě k tomu, aby prodávali nebo darovali jídlo, které nespotřebují. Může jít o drobné pěstitele, lokální podniky nebo jen o lidi, kteří nestihnou sníst již nakoupené jídlo a rádi by ho poslali dál.

Komunitní lednice Bezezbytku

Pozadu s nápady nezůstáváme ani v Česku. Jednoduše už v praxi funguje projekt komunitních lednic nazvaný Bezezbytku. Princip je jednoduchý: na vybraných místech v Praze jsou umístěny sdílené lednice, do kterých mohou lidé vložit libovolné potraviny, které chtějí někomu darovat. No a potřební si jídlo můžou zase z lednice vzít.

V tuto chvíli jsou umístěné v Komunitním centru Žižkov, na Kotlasce nebo v kavárně ALTA Obývák. Projekt je organizovaný společností Samsung, přičemž do lednice mohou vkládat jídlo jak jednotlivci, tak i firmy. Přihlásit se mohou i noví zájemci o omezení plýtvání jídlem, kteří sami provozují například kavárnu nebo komunitní centrum. I k nim může být lednice umístěna.

Ročně se u nás vyhodí 81 kilogramů jídla na osobu

Nutno dodat, že lidé v Česku nepatří k největším evropským plýtvačům. I tak statistiky uvádějí průměrných 81 kilogramů vyhozeného jídla na osobu za rok. Na druhou stranu potřebných přibývá s tím, jak se sociální nůžky sále více rozevírají.

V rámci světa organizace OSN uvádí, že se celosvětově nejvíce vyhazuje ovoce a zelenina (45 %), ryby a mořské plody (35 %), obiloviny (30 %) a mléčné výrobky a maso (20 %). Jedná se o potraviny, které se zejména v teple rychle kazí a domácnosti je tak nejsou schopny spotřebovat v objemu, ve kterém je nakoupily. Domácnosti přitom patří k hlavním původcům plýtvání jídlem, a pokud bychom se vyhazování jídla pokusili celosvětově snížit o čtvrtinu, měli bychom údajně dost jídla pro nasycení všech lidí na planetě. Čtěte také: Tištěné 3D domy jako domovy pro nejchudší.