Robert Gilmour LeTourneau (1888 – 1969), který se narodil v Richfordu ve státě Vermont, byl neuvěřitelně nadaný technik a vynálezce. Jeho vynálezy na přelomu století a až do padesátých let minulého století zcela změnily provádění zemních prací v USA. Vymyslel a zavedl řadu inovací, jako jsou třeba elektrický pohon stavebních strojů nebo mobilní vrtné plošiny.

A počátkem padesátých let minulého století přišel s unikátním konceptem vozidel pro dopravu těžkých nákladů do vzdálených míst, kam nevedly ani silnice a ani železnice.

Vymyslel a sestrojil pozemní vlak tažený „lokomotivou“ s dieselelektrickým generátorem, který vyráběl elektřinu pohánějící elektromotory v každém kole „vagonů“. Aby byla celá souprava řiditelná, byly jednotlivé vozy vybaveny otočnými nápravami a v zatáčkách tak jela všechna kola přesně ve stopách lokomotivy. Obří podhuštěné pneumatiky pak celé soupravě umožňovaly snadný pohyb i po sypkém povrchu a po sněhu.

Vývoj tohoto kolového monstra pak vyvrcholil v roce 1958 verzí TC-497. Tu už poháněly čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koňských sil. Obří kola byla vysoká tři metry, kabina byla ještě o šest metrů vyšší a celý “vlak” byl dlouhý 170 metrů! Maximální rychlost soupravy dosahovala sice jen asi 30 kilometrů za hodinu, ale dokázala uvést 150 tun nákladu a takto naložená ujet přibližně 600 km. Celý koncept navíc umožňoval přidávat další vozy a pro ně potřebné agregáty na výrobu energie. Celková délka soupravy tak mohla teoreticky dosáhnout libovolné délky. O unikátním automobilu pro země třetího světa se dočtete v tomto našem článku.

LeTourneau měl však trochu smůlu. Přesto, že jeho pozemní vlak byl plně funkční, zastavil ho pokrok v jiném oboru, totiž letectví. Jeho sice funkční, ale přece jen hodně pomalé soupravy nahradily nově vyvíjené přepravní vrtulníky. Unikátní pozemní vlaky tak skončily dílem v muzejních sbírkách a dílem, bohužel, na vrakovištích.