NASA tak pro nalezení takových planet dostala pokyn k postavení dalekohledu, který technicky zcela převyšuje Hubbleův vesmírný dalekohled a je vybaven infračervenými, optickými a ultrafialovými senzory.

Co takový dalekohled má umět

Teleskop by také měl koronograf, teleskopický nástavec navržený tak, aby blokoval přímé světlo z hvězdy, aby bylo možné vidět blízké objekty, protože jinak by slabé exoplanety mohly být zastíněny světlem sousední hvězdy.

Stavba dalekohledu by stála odhadem 11 miliard dolarů a měl by být v ideálním případě vypuštěn na začátku 40. let našeho stolení. S takovým dalekohledem "neuvidíte kontinenty na povrchu planet... my uvidíme zřetelné malé tečky," řekl Bruce Macintosh, astrofyzik ze Stanfordu. Poté by mohli vědci analýzou světla odraženého od exoplanety zjistit chemické složení její atmosféry. Atmosférické důkazy kyslíku, metanu a vody by mohly naznačovat přítomnost života na planetě, ačkoli astronomové by museli vyloučit jiná vysvětlení těchto chemických signatur, jako je třeba vulkanická aktivita. 

Hledání obyvatelné planety a mimozemšťanů nabírá obrátky

Co stojí za závodem o objevení obyvatelných světů a mimozemských civilizací, si zatím vědci i politici nechávají pro sebe. V provozu je už program SETI, který se soustředí jen a pouze na hledání mimozemských civilizací, přičemž odborníci připouštějí, že takové mohou mít podobu umělé inteligence. A ta zrovna nemusí do vesmíru vypouštět látky, které do atmosféry vypouštíme my lidé.

O to technologicky lepší nástroje astronomové potřebují, aby takové civilizace a obyvatelné světy dokázali jednou objevit. Někde tam dozajista jsou. Například k dnešnímu dni vědci identifikovali více než 4500 exoplanet, z nichž asi 160 je kamenných jako Země.

Odpovědět na otázku, zda jsme sami, tak za dvě desetiletí bude hledat i zcela nový dalekohled, pokud k nějakému kontaktu nedojde dříve. Dále čtěte: Umělá inteligence ve vesmíru je pravděpodobnější než ta biologická. Projekt SETI se už zaměřil na její hledání.

Zdroj: Live Science.