Multifunkční vysokofrekvenční systém (MFRFS) bude také zahrnovat schopnost rušit nepřátelské radarové systémy tak, aby pro ně letadlo bylo neviditelné. Tempesty mají vstoupit do služby v Royal Air Force v polovině roku 2025.

Stíhačky s aktivním radarem

MFRFS je podle Institution of Mechanical Engineers aktivní radar s elektronickým skenováním (AESA). Radary AESA jsou běžné u pokročilých stíhaček čtvrté a páté generace, které nahrazují tradiční radarovou parabolu namontovanou na špičce letadla.

Radar dokáže sbírat tolik dat za sekundu jako internetový provoz města Edinburgh (v Edinburghu žije 482 000 obyvatel). Rychlou analýzou pak pomocí těchto radarových dat systém "namaluje“ pilotovi obraz bojiště, označí přátelská a nepřátelská letadla, pozemní cíle, protivzdušnou obranu a další důležité věci.

Systém pro elektronický útok

Kromě toho všeho ještě bude stíhačka Tempest pravděpodobně také schopna použít svůj radar pro elektronický útok. To ale není v posledních letech nic neobvyklého, díky radarům AESA mohou moderní letouny provádět své vlastní mise elektronických útoků.

Americká stíhačka F-35 Joint Strike Fighter například může pomocí radaru provádět elektronické útočné mise, včetně síťového útoku nebo pokročilého rušení datových toků. Tempest bude pravděpodobně schopen provádět ještě sofistikovanější elektronické mise s ještě výkonnějším radarovým systémem.

Budoucí vlajkové stíhačky britského letectva Tempest jsou vyvíjeny konsorciem známým jako "Team Tempest“, které se skládá z britského ministerstva obrany, BAE Systems, Rolls-Royce, Leonardo SpA a MBDA. Za dvě miliardy liber má za pět let nahradit letouny Eurofighter Typhoon.

Název budoucí moderní stíhačky pravděpodobně odkazuje na letoun Hawker Tempest, který byl velmi výkonným britským stíhacím letounem za druhé světové války. Dále čtěte: Nová stíhačka amerického letectva ukrývá super utajovanou technologii.