Jen jedna nepozornost stačí, aby sbírání hub skončilo tragicky.

Hned dva druhy jedů

Muchomůrka zelená obsahuje dva druhy jedů. Zatímco falotoxiny nejsou tolik nebezpečné a jejich účinek po pár hodinách vymizí, amatoxiny mají velmi silný toxický účinek. Již 0,1 mg způsobí akutní selhání jater, které, pokud není včas odhaleno, vede až ke smrti. Jejich chemická struktura je velice stabilní a odolá i teplotám varu nebo dlouhodobému skladování v chladu. Jedna jediná houba se pak může stát osudnou.

První příznaky už po 10 hodinách

Akutní selhání jater způsobené muchomůrkou zelenou má několik fází. Ta první je bezpříznaková. Toxiny zatím neúčinkují a vše se zdá v pořádku. V průměru po 10 hodinách po ní přichází prudké bolesti břicha a zažívací obtíže. Pacient trpí dehydratací a překyselením organismu.

Po odeznění akutních zažívacích problémů se stav nemocného zdánlivě zlepšuje, ale pokud nebyla diagnostikována otrava houbami, dostává se do velkého nebezpečí. Do dvou dnů od strávení jedovaté houby se objevuje žloutenka a další příznaky poškozených jater, patrné při jaterních testech. Bez včasného nasazení léčby je nemocný ohrožen akutním jaterním selháním, které s sebou nese celoživotní následky a může dojít i k úmrtí.

Kdy je šance na vyléčení?

Možností projevů otravy houbami je mnoho. Proto ne všichni, kteří pozřou muchomůrku zelenou, musí podlehnout akutnímu selhání jater. Záleží na množství jedu i době, než začne léčba. Protijed proti účinkům amatoxinů zatím neexistuje. Proto je nutné na otravu myslet co nejdříve. Při brzkém zachycení otravy je možné provést výplach střev a zabránit dalšímu vstřebávání toxinů. Pokud už došlo k přestupu jedovatých látek do krve, je nutné detoxikovat organismus. V těžkých případech otrav pak může být pro záchranu života nutná i transplantace jater.

Pozor na záměnu

Nejčastěji si čeští houbaři mohou splést muchomůrku zelenou se žampiony, holubinkami, masákem albínem či bedlou. Dávejte tedy dobrý pozor na to, co sbíráte. Znáte tři nejjedovatější houby v českých lesích?