Trať se postupem let měnila, chvíli měla okruhový charakter, až v 70. letech se ustálila. A právě v té době Škoda vyrukovala se svou „plackou“ Spider, která spadala do kategorie B5.

Nosnou část tvořila vyztužená podlahová plošina ze Škoda 110 L, motor měla z prototypové řady 720 o výkonu 150 koní a objem se postupně zvyšoval z 1500 až na 2000 ccm. Už se speciálem Spider I (1600 ccm) dokázal Jaroslav Bobek na Ecce Homo triumfovat a posunout zdejší traťový rekord (4:16,40).

O rok později to zopakoval, čas stlačil o dalších osm vteřin níž, zároveň ale vzhledem k tomu, že se klání ocitlo v evropském šampionátu a přibývala zahraniční konkurence, se jednalo o poslední vítězství české značky ve Šternberku. 

Nicméně do historie se tu Jaroslav Bobek výrazně zapsal ještě jednou: v roce 1975, už s vylepšenou verzí Škoda Spider II 733, jako první proletěl necelou osmikilometrovou trať pod čtyři minuty. Sice mu rekordní čas vzápětí sebrali další tři jezdci a on skončil čtvrtý, i tak to byl důkaz, jak špičkové spidery byly.

Havárií vše skončilo

Slibná kariéra nejrychlejšího závodního vozu Škoda (z nuly na 100 se dostal za čtyři vteřiny a mohl jet až 240 km/h) skončila podivnou havárií při závodě do vrchu v Hlásné Třebáni.

Bobek vítězně projel cílem, ale narazil do jiného vozu, který za lajnou couval po trati. Jezdcům se nestalo nic, ale samonosná skořepina byla natolik poškozena, že padlo rozhodnutí vůz neopravovat.

Zdroj: Škoda Auto