Alexandr Veliký patří mezi nejznámější vojevůdce historie. V pozoruhodně krátkém čase dobyl Středomoří, Egypt, Blízký východ a části Asie. Již od dětství mu bylo určeno stát se vládcem, proto nebylo k podivu, že tuto roli přijal se vším všudy a se stal významnou postavou historie.

Než však stačil svůj um vést dál, ve 32 letech nečekaně zemřel. Dodnes se vedou spory o tom, jak vlastně zemřel. Nicméně teorie kolem jeho odchodu nedávno odhalily děsivou skutečnost. Podle některých názorů pravděpodobně nebyl v době pohřbu mrtvý, jak uvádí web The Chronicles of History.

Alexandr zemřel po několika týdnech bolestí břicha a pod vlivem horečky, čímž ukončil svou velmi krátkou, ale velkolepou vládu jakožto makedonského krále ve starověkém Řecku. To mělo sice několik velmi zajímavých vládců, ale Alexandr byl zdaleka jedním z nejpůsobivějších. Vedl velmi fascinující život ještě předtím, než se ve dvaceti letech pustil do své třináctileté vlády.

Je toho hodně k řečení a existuje spousta teorií o tomto muži, který tak poznamenal dějiny. A jeho smrt patří mezi ty nejprobíranější. Když v roce 323 př. n. l. zemřel v Babylonu, jeho tělo nezačalo vykazovat známky rozkladu po celých šest dní, jak uvádí historické zprávy. Jedna teorie tvrdí, že mohl trpět neurologickou poruchou tzv. Guillain-Barrého syndromem. Lidé si nejspíše nepovšimli žádných bezprostředních známek rozkladu na těle z jednoho prostého důvodu – protože Alexandr ještě nebyl mrtvý. To vrhá na jeho smrt děsivé skutečnosti.

Jak napsala doktorka Katherine Hall, která působí na univerzitě na Novém Zélandu, ve článku z roku 2018 publikovaném v The Ancient History Bulletin, Alexandr patrně pravděpodobně dostal variantu GBS. Ta způsobila paralýzu těla, a vládce tak působil jako mrtvý. 

Osobnosti

Brad Pitt měl na 17 let zakázán vstup do Číny: Vládě se nelíbilo vyobrazení země ve filmu Sedm let v Tibetu

Většina ostatních teorií o tom, co Alexandra zabilo, se soustředila na mučivou horečku a bolesti břicha, kterou trpěl ve dnech před svou smrtí. A zatímco historici dlouho spekulovali o tom, co přesně zabilo Alexandra, Hall naznačuje, že možná ani nezemřel, když si lidé mysleli, že odešel na věčnost. Věří, že Alexandr mohl být falešně prohlášen za mrtvého, než skutečně zemřel o několik dní později. 

„Jeho smrt může být nejslavnějším případem pseudothanatos nebo falešné diagnózy smrti, jaký byl kdy zaznamenán,“ říká Sarah Pruit, historička a spisovatelka. 

Autorský článek, další zdroje: History.com, Thechroniclesofhistory.com, The Ancient History Bulletin