Hodně domácností v rámci úspor topí tuhými palivy. Určitě tím člověk ušetří dost peněz, ale pokud chcete, můžete v tomto směru jít ještě dál. Jednoduše si palivo můžete průběžně pěstovat sami, a topit tak v podstatě zadarmo.

Je samozřejmé, že k palivové soběstačnosti budete potřebovat velký pozemek, ovšem ne tak rozlehlý, jak si možná někteří myslí. Nemusíte vlastnit zrovna kus lesa. Stačí se zaměřit na pěstování rychle rostoucích dřevin.

V našich krajích je to prozatím nezvyklé, ale například Švédsko je pěstováním ekologického paliva pověstné. Vše funguje tak, že každé 2 až 3 roky specializované švédské firmy řežou silné pruty ze stromů, které za tímto účelem pěstují. Stromy poté opět na jaře obrazí novými pruty. Dřevo z prutů je následně zpracováno na pelety, kterými se topí. V tomto případě se však jedná o průmyslové zpracování, které v domácích podmínkách budete realizovat jen velice těžko. Existuje ale také řešení pro běžné domácnosti.

Vrby či japonské topoly

Vlastníte-li přiměřeně velký pozemek, můžete pěstovat dřeviny, které jsou schopné už za 5 let dosáhnout dostatečné mohutnosti, aby je bylo možné porazit a použít jako palivové dřevo. Z našich domácích dřevin to mohou být některé vrby, nejčastěji jsou ale k tomuto účelu využívány japonské topoly.

Japonský topol vyroste již za 5 let do výšky přibližně 15 m. Je proto využitelný i jako účinný větrolam, ale v našich podmínkách je vhodný právě k vytápění.

Jak velký je třeba mít pozemek

K tomu, abyste byli naprosto soběstační pro ohřev vody a vytápění průměrného rodinného domu, byste potřebovali mít přibližně půlhektarovou plantáž, tedy pozemek o rozloze 100 x 50 m. Ovšem i na menším pozemku lze vytěžit poměrně velké množství dřeva, které citelně uleví nákladům na vytápění domu.

„Topoly se kácejí v zimě, v době vegetačního klidu. Na jaře pařezy opět obrazí a takto lze topol využívat přibližně 20 až 25 let. Výhřevnost topolu je přitom srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí. Na rozdíl od uhlí je ale vytápění topolem naprosto ekologické. Oxid uhličitý, který při pálení vypustíte do ovzduší, totiž ze vzduchu opět odeberou při svém růstu ostatní topoly,“ vysvětlil odborník na zahradu Petr Tichý.

Pěstování není nijak složité

Každý určitě ocení, že pěstování japonského topolu je v podstatě velice snadné a při dodržení několika jednoduchých pravidel může tyto stromy vypěstovat prakticky každý. Stačí mít volný pozemek, který na podzim připravíte podobně jako pro pěstování obilí (zoráte nebo zdiskujete, přesmykujete a v neposlední řadě zbavíte plevelů). Na jaře zasadíte řízky a v prvních dvou letech likvidujete vzrostlé plevely mezi řadami. Jinak jsou japonské topoly velice odolné vůči většině známých škůdců.

Likvidace plevelů je v počáteční době růstu hodně důležitá, nadzemní části plevelů totiž berou topolům velice důležité světlo a výsledkem je, že rostliny pak živoří. Podzemní části plevelů pro změnu ubírají topolům vláhu a živiny.

Likvidovat plevely se dá několika způsoby, například sekáním, mulčováním či diskováním. Plevele se dají likvidovat také chemicky, ale tento způsob není příliš používán vzhledem k náchylnosti topolů na herbicidy a vyšší ekologické zátěži. Další ošetřování během růstu není potřeba. Po dvou až pěti letech můžete zahájit sklizeň buď dřevní štěpky nebo palivového dříví.

Po vyčerpání plantáže po 12-25 letech je pak už jen důležité provést její likvidaci pařezovou frézou. O tom, jaký vliv má podlahové topení na křečové žíly a klouby, jsme psali zde.

Zdroj: thespruce.com, gardenguides.com, Hecht, beckyardgardener.com.