Jak moc jsou i neplodící stromy opravdu užitečné, si uvědomujeme tím víc, čím teplejší bývají léta. Přestože má většina z nás zahradu, kde stromy sází a pak o ně pečuje, přicházejí i situace, kdy je potřeba vzrostlý strom pokácet. Proč? Třeba proto, že nestojí na správném místě – před oknem domu, do kterého pak nemůže proniknout slunce. Nebo jeho kořeny začínají narušovat statiku nějaké stavby. Anebo je strom nemocný a ohrožuje lidi kolem. Důvodů by se našlo víc. Jedná-li se o vzrostlý strom, je každopádně třeba zajistit si ke kácení potřebná povolení.

Pravidla pro kácení

Mohlo by se zdát, že když strom roste na vašem pozemku, dokonce jste ho vy sami před lety zasadili, můžete s ním zacházet, jak chcete. Je to ale omyl. Jestliže je totiž obvod jeho kmene větší než 80 centimetrů, musíte si zajistit povolení od obce či městské části. Teprve pak můžete sáhnout po pile či sekyře. Bez omezení můžete na svém pozemku kácet jen ovocné stromy, tedy například planou hrušeň či starou slívu, ale to pouze v intravilánu obcí. Tam, kde jsou stromy součástí krajiny, byť by byly na vašem pozemku, je kácení komplikovanější. Většinou musíte oslovit orgán ochrany přírody, který vám současně s povolením nařídí i náhradní výsadbu.

Žádost o kácení je standardní úřední záležitost a je součástí správního řízení. Každé rozhodnutí pak musí obsahovat zdůvodnění a žadatel se může proti němu odvolat. V žádosti je třeba označit přesně parcelu a přidat popisek umístění dřeviny, doložit vlastnické právo, informovat o tom, jaký je obvod kmene ve výšce 1,3 metru nad zemí, popsat samotný strom a žádost ke kácení také řádně zdůvodnit.

Jak to je u památných stromů?

Všechny stromy zákon chrání před poškozováním a ničením, a to pod hrozbou vysoké pokuty. Speciální status mají památné stromy nebo stromy, na kterých sídlí chránění živočichové včetně hmyzu.

Ochrana se vztahuje také na vzácné druhy dřevin, například na tis červený. Stejně tak může být chráněná velmi stará lípa nebo dub, a to tím spíš, pokud jsou spojeny s nějakým příběhem, známou osobností či důležitou událostí. Stromy toho typu se obvykle nekácejí. Jejich hodnota je natolik vysoká, že bychom měli podniknout jakékoli kroky k tomu, abychom je zachránili. Jestliže je ale strom už v hodně špatném stavu, je třeba ho vyjmout z ochranného režimu nebo požádat o výjimku ze zákazu, kterou může udělit jen pověřený obecní úřad nebo správa národního parku či chráněné krajinné oblasti. V podobném správním řízení můžete uspět, jen pokud prokážete, že je veřejný zájem na skácení větší, než zájem ochrany přírody a krajiny.

Potřebujete specialistu

Pokud nejste arborista či dendrolog, rozhodně se nebojte konzultovat kácení stromů s lidmi, kteří věci rozumějí. Možná, že jste totiž vykonali rozsudek smrti, a přitom by se dal nemocný strom ještě při správném zásahu vyléčit a zachránit. Odborník také poradí, jak a zda je vůbec nutné podávat žádost o kácení a může i doporučit firmu, která strom pomocí speciální techniky odstraní, aniž by poničila to, co stojí v jeho blízkosti. 

Chcete skácet strom, který vám nepatří?

Všimli jste si při cestě z práce, že se kaštan ve vaší ulici začal po poslední silné bouřce nebezpečně naklánět? Nebo že jilm na náměstí prožírá dřevokazná houba? Zdá se vám, že akátům u trati někdo z neznámého důvodu zúžil základnu? Zkrátka že nějaký strom ohrožuje své okolí?

Neváhejte a jednejte, než se stane neštěstí. Raději ať se ukáže, že zbytečně sýčkujete, než abyste si vyčítali, že jste mohli někomu zachránit zdraví či život a nic jste pro to neudělali. Upozorněte na nebezpečí úřad v místě svého bydliště. Žádost o skácení pak může podat například obec či město, kde žijete. A někdo se stromu a jeho stavu bude muset odborně věnovat.

Překáží vám na zahradě starý pařez?

Starý pařez můžete sice na zahradě posloužit jako krásná dekorace, ale většina lidí se chce pařezů spíš zbavit. Odrazuje je jen vidina těžké práce. Pařezu se však dá zbavit různými způsoby a některé z nich nejsou ani namáhavé.