I když se rostlina jmenuje smil italský, ve skutečnosti pochází z Turecka. Dokud nekvete, připomíná něco mezi levandulí a rozmarýnem. Jakákoliv podoba s těmito rostlinami ale mizí ve chvíli, kdy smil nasadí své krásné žluté květy, které se dají mimochodem sušit. A pokud se vám ve skříni usadili moli - kytička smilu je spolehlivě vypudí. Jinak se ale sušené květy smilu nádherně vyjímají v květinových vazbách.

I když ve své domovině jde o trvalku, u nás ji lze venku pěstovat obvykle jen jako letničku - tuhé mrazy totiž bylina nesnáší. Pokud byste si chtěli rostlinu zachovat pro příští sezonu, museli byste se ji pokusit přezimovat v květináči a doma jí najít nějaké slunné, ale ne přetopené místo. Pozor taky na zálivku - moc vlhké prostředí ráda nemá.

Voňavý smil v kuchyni i lékárně

Smilu se ne nadarmo přezdívá maggi či kari bylinka. Jeho aroma je nejsilnější po dešti, ale i bez něj nádherně voní.

V kuchyni má velmi široké uplatnění. Lze jím nahradit třeba libeček. Listy smilu můžete sbírat po celý rok a přidat je například do salátů, polévek anebo k pečenému masu.

Pro jeho kari chuť se sním dá neomezeně pracovat při přípravě orientálních pokrmů. Koření se s ním rýže, velmi vhodný je do jídel z drůbeže a ryb, do grilovacích marinád, majonéz, omáček. Stačí použít doslova jen několik lístků nebo malou snítku.

Smil ale zastane svou roli i v medicíně. Nadrcené čerstvé lístky prý léčí modřiny anebo otoky. Čaj se doporučuje na odhlenění a také při žaludečních obtížích. Dokáže také uvolnit křeče při menstruaci, podporuje tvorbu žluči, stimuluje činnost jater nebo uklidňuje při migrénách.  

Jak se smil pěstuje

Smil se stane ozdobou každé zahrady. Má keřovitý, kompaktní a mírně převislý růst. Dosahuje výšky 60 cm a umí se roztáhnout i do šířky - až 90 cm, takže potřebuje kolem sebe trochu víc prostoru. Kvete uprostřed léta a na podzim.

Zasadit ho můžete do skalky, na slunný svah, ale i samostatně do záhonu nebo společně s dalšími rostlinami do větší nádoby. Pokud na svém pozemku bojujete s prostorem, můžete si pořídit zakrslou formu smilu.

Nejraději má suchá, slunečná místa s písčitou půdou, která by měla být dobře propustná. Nevadí mu ani kyselejší půdy.

Odolá teplotám do -10 °C, ale poté promrzají i kořeny a rostlina odumírá. Při mírnější zimě postačí rostlinky na záhoně přikrýt.

Zálivku vyžaduje smil pravidelnou, ale mírnou, je totiž velmi háklivý na přemokření, v takovém případě jej totiž napadá plíseň šedá. Pokud budete chtít smil množit, máte na výběr z celé škály možností – ať už to je pěstování ze semínek, stonkové řízky nebo dělení trsů. Květy i listy sbírejte nejlépe za slunečného dne, sušte kvůli obsahu silic při teplotě nepřesahující 35 °C. O dalších bylinkách, které by na vaší zahradě neměly chybět, jsme psali zde.

Neobvyklé využití smilu

Pokud se vám například na chatě, chalupě nebo u domu potuluje vysoká zvěř, která vám ráda okusuje stromky, můžete smil použít jako účinnou zbraň proti tomuto nešvaru. Vysoké zvěři totiž smil opravdu nevoní.

Vysaďte proto smil jako přírodní bariéru, která zvěř od návštěvy vaší zahrady spolehlivě odradí. Získáte nejen zajímavou dekoraci, ale ještě ochráníte své mladé stromky.