Jestliže nemáte zahradu, nebo na ní nemáte místo, bojíte se, že se budete muset o kompost složitě starat, bude vám zapáchat a celkově ničit dojem z krásné zahrady, a přesto chcete kompostovat, nic vám nebrání. Za prvé se jedná o mylné představy a za druhé existují i jiné možnosti než klasický kompost.

Klasický kompost

Abyste předešli všem svým katastrofickým představám o nesmírně zapáchajícím a odporném kompostu, který možná vlastní babiččin soused na venkově, musíte si vše předem rozmyslet. Tak především je potřeba zvolit pro kompost vhodné místo. Vystavte ho nejlépe tam, kde nebude vystaven přímému slunci, větru, ale ani dešti. Naopak myslete na to, aby k němu měly přístup žížaly a jiné půdní organismy a podložku kompostu proto volte z propustného materiálu.

Klasický, většinou vlastnoručně sestavený kompost například z desek, plotovek a podobně, se hodí spíš pro větší zahrady s velkým množstvím kompostované trávy, listů a větví. Na menší zahrady, kde pěstujete jen pár bylinek, rajčat a nemáte víc, jak pár keřů, vám bohatě postačí plastový kompostér. Jak si vypěstovat nejlepší rajčata se mimochodem dočtete zde.

Zahradní kompostér

Plánované množství kompostovaného materiálu by mělo být jednou z prvních věcí, podle které vybíráte druh kompostéru. Pro menší zahrádkáře se nejlépe hodí kompostér plastový o objemu zhruba 400 až 600 litrů. Seženete je v každém hobby marketu nebo větším zahradnictví.

I u plastových kompostérů je samozřejmostí kontakt kompostovaného materiálu s hlínou, což umožňuje efektivní zpracování kompostu žížalami, hmyzem a dalšími půdními organismy. Navíc obsahuje velké množství provzdušňovacích otvorů, jeho výstavba je jednoduchá a obsluha nenáročná.

Interiérový vermikompostér

Vermikompostování se začíná těšit čím dál tím větší oblibě. Jedná se o kompostování za pomoci žížal, kterých v běžném kompostu na zahradě seženete nespočet. Tento termín se však používá zejména pro kompostování v interiéru, kdy se v nádobě žížaly vlastně chovají a pravidelně krmí bioodpadem z domácnosti. Žížaly si do něj dokonce můžete nachytat kdekoliv v přírodě, ale nejvhodnější jsou kalifornské žížaly.

Jedná se o nejpokročilejší metodu kompostování, jelikož nezahrnuje fázi rozkladu bioodpadu vysokou teplotu, která není žádoucí a ve srovnání s klasickým kompostem má tento vermikompost výrazně lepší vlastnosti. Vermikompost můžete mít v bytě, jelikož jej dostanete ve velmi moderním a stylovém provedení. Nejlepší je pro něj místnost se stálou teplotou kolem 20 °C.

Popelnice na bioodpad

Nechcete-li organický odpad vyhazovat jen tak do koše, ale na žádný způsob kompostování se zatím necítíte dostatečně zralí, zkuste nejdříve popelnici na bioodpad. V sezoně vám ji budou pravidelně vyvážet a vy tak můžete ke kompostování alespoň přispět. Do biopopelnice můžete vhazovat jak bioodpad z domácnosti, tak ale i posečenou trávu, větve či listí ze zahrady.

Co do bioodpadu patří a co ne?

Jak do kompostu, kompostéru tak popelnice na bioodpad bez obav vyhoďte: zbytky ovoce a zeleniny, odkvetlé rostliny bez škůdců, trávu, listí, drobné větve, štěpku, čisté piliny, hobliny, kůru, popel ze dřeva, čajové sáčky, kávu, slepičince či bobky od králíků. Rozhodně však do bioodpadu nepatří: plevele a rostliny napadené škůdci, natě z brambor, pecky z ovoce, maso, kosti, tuky, kameny, stavební suť, popel z uhlí, psí a kočičí trus.