Někteří vědci se recyklací cigaretových nedopalků věnují už dlouhé roky. Některé nápady jsou velmi zajímavé a podle odborníků mají velkou šanci na realizaci v praxi.

Vajgly jako izolace

Například jeden londýnský vědec si všiml, jak ptáci velmi často využívají při stavbě svých hnízd právě cigaretové nedopalky. A to už byl jen krůček k tomu zabývat se vážně myšlenkou, že by se vajgly mohly proměnit v tepelnou izolaci. O mýtech, které kolem izolace kolují, jsme psali zde.

Celý proces zužitkování cigaretových špačků přitom vypadá velmi jednoduše. Namísto toho, aby putovaly na skládku, budou po sesbírání sterilizovány, rozdrobeny a následně znovu využity pro tvorbu izolačních polštářů.

Bytové doplňky z cigaretových špačků

Zajímavý nápad na využití nedopalků se zrodil také v hlavě amerického podnikatele Toma Szakyho. Zahájil vůbec první program zaměřený na recyklaci nedopalků od cigaret. Rozhodl se z nich vyrábět recyklovaný nábytek.

Dobrovolníci  v mnoha zemích sbírali nedopalky a zasílali je na pobočku firmy TerraCycle. Společnost vajgly sterilizovala a rozebrala - papír a tabák skončily v kompostu. Acetát celulózy používaný ve filtru, tedy plast, byl rozpuštěn a znovu použit na nové produkty. Vznikl tak nejrůznější nábytek či bytové doplňky. Například na výrobu jednoho popelníku je zapotřebí 1 000 až 2 000 nedopalků, na plastové zahradní křeslo asi přes 200 tisíc špačků. Podle Toma Szakyho odhodí lidé ve světě ročně jeden až dva biliony nedopalků, o výrobní materiál tak nouze není.

Cihly z nedopalků

Využitím nedopalků se zabývají také australští vědci z melbournské univerzity. Už před lety zdejší vědci zjistili, že pálené cihly s příměsí nedopalků mohou šetřit energii.

Cihly obsahující nedopalky mají podle australských vědců mnoho benefitů. Jsou lehčí, mají lepší izolační funkci a tím zlevňují vytápění budov.

Asfalt s vůní cigaret

Stejní vědci z australské RMIT University, kteří vyrobili cigaretové cihly, přišli i na další nápad, jak tento toxický odpad využít. Jednoduše vajgly nacpou do silnic.

Testy ukázaly, že asfalt s příměsí nedopalků dokáže skvěle izolovat jejich toxicitu a zároveň tato směs přijímá mnohem méně tepla než čistý asfalt.

Mezi nebezpečné chemikálie z nedopalků patří například arsenik, chrom, nikl nebo kadmium. Tým nedopalky zabalil do parafínového vosku a klasického asfaltu, který se používá pro stavění silnic. Chemikálie zůstaly uzavřené vevnitř a nedocházelo k žádnému úniku. Nově vytvořený asfalt unesl plný provoz a zároveň absorboval méně tepla než jeho klasická varianta. Toho se dá skvěle využít ke zmírnění efektu tzv. tepelného ostrova ve městech. Dochází k němu tam, kde je málo zeleně. Hlavní příčinou je překrytí trávy a vegetace asfaltem či budovami. Výsledkem je, že zejména v noci, ale i ve dne, je ve městech vyšší teplota než na venkově, kde je zeleně přirozeně více - běžný asfalt totiž déle drží teplo.